Nejnovější poznatky o původu lidské civilizace na planetě Gaia (obodbí kolem r. 0 Uniwestského letopočtu)

V podzemních katakombách Citadely byl nalezen svitek líčící dávnou historii Uniwestu. Jeho autorem je jakýsi Noemus Romulus. Zde jsou dva nejdůležitější úryvky:

„Navštívil mne ve snu Bůh a pravil: ,Nech postavit velkou loď, vezmi statečné Římany, nalož hojnost jídla a pití a pluj na západ – do Amazonie. Není již v tomto světě pro vás místa.‘ I učinil jsem tak, jak Hospodin pravil, a sedmdesát sedm let po bitvě u Hadrianopole (v té roku 378 po Kr. Gótové porazili Římany – skutečná hist. událost - pozn. autorů)  vydal jsem se na cestu…

… A po dvou měsících strastiplného putování, kdy nás Pán zkoušel, jsme-li hodni jeho milosrdenství, dorazili jsme do země zaslíbené. Zde, v předstupni ráje, jež je plný hojnosti, jsem proto nechal na počest Boha vystavět město nazvané Citadela a založili jsme tu kolonii Západořímské říše – Uniwest.“

Při porovnání s posledním záznamem (který bylo nejprve nutno dešifrovat) v deníku neznámého pilota, vytaženého z vraku letadla neobvyklé konstrukce, dospějeme k neuvěřitelnému závěru.

8. 5. 1974

Už pět minut se nacházím v oblasti bermudského trojúhelníku a zatím jsem nepozoroval žádné anomálie. Všechny přístroje na palubě letadla fungují správně, obloha je čistá. Myslím, že se tu nic zvláštního neděje, všechny ty zprávy o zmizení jsou přehnané.“ (na tomto místě zápis náhle končí)

Ve vraku byla také nalezena mapa nápadně se shodující s tou, jež byla obkreslena do Noemova svitku. Dodejme také, že vrak se nacházel v oblasti, kde se v minulosti našlo již mnoho záhadných trosek lodí a letadel, které nepochybně nepostavili lidé na této planetě. Dospěli jsme k názoru, že původ lidské rasy není zde, jak jsme se po staletí domnívali, ale někde jinde ve vesmíru. Dalšími prameny potvrzujícími tuto teorii jsou legendy domorodců na Nantestu, které hovoří o podobné situaci, jakou údajně zažil Noemus a jeho lidé:

„Třikrát pět sluncí jsme pluli na člunech, než jsme se dostali zpět na pevninu. Ale běda! Zatímco jsme bojovali o holý život na moři, zlí duchové si pohrávali s matkou Zemí. Přenášeli hory, otáčeli řeky do jiných směrů a nechali na svět přijít zlé bytosti zrozené za bezměsíčných nocí.“

Tento úryvek jasně dokazuje, že domorodci dorazili na pevninu, o níž se domnívali, že je jejich zemí, kterou zatím zlí duchové změnili. Také poukazují na „příšery“, pod kterými chápeme živ. druhy nenacházející se na původní planetě. Dr. Bauerson s kolegy došel k názoru, že lidský druh mohla na tuto planetu přenést anomálie podobná jednosměrné červí díře.

Shrňme tedy všechny dosavadní poznatky: lidská rasa se vyvinula na jiné planetě a sem se dostala náhodou, když byli členové Noemovy výpravy přeneseni časoprostorovou anomálií. Obdobně se sem dostali také domorodé kmeny Nantestu. Pro Římany byla skutečnost, že dopluli do „země zaslíbené“ tak zásadní, že později začali počítat letopočet od této události (Univestský letopočet – Anno Uniwestas). Kalendářní systém, který vytvořili, je tak přesný, že jej používáme dodnes. Výše zmíněný dohad o příchodu lidí uspokojivě vysvětluje, proč na planetě Gaia chybí stopy po starších vývojových fázích člověka. Biologové se shodují v tom, že se lidé vyvinuli z živočišných druhů vzdáleně příbuzných s Deteny, kteří nejspíš žijí nebo žili na původní planetě.

[více podrobností o lidském příchodu]

Osidlování Uniwestu (0 – 287 A.U.)

Historické prameny z této doby se dochovaly jen částečně. Vinu nese požár Republikánské knihovny r. 517, v jejímž archivu byla většina materiálů uskladněna.

Od založení Citadely začal počet obyvatel rychle vzrůstat. Okolní pralesy  poskytovaly dostatek dřeva a na vyžďářených mýtinách se skvěle dařilo obilí. Navíc bylo několik kilometrů jižně od města nalezeno velké ložisko železa. Město se začalo rychle roztahovat do okolí. Roku 54 byla podniknuta výprava hlouběji na území kontinentu za účelem nalezení drahých kovů. Nebyla však úspěšná. To vedlo k další výpravě, jež vyrazila roku 113 na jih podél pobřeží. O rok později narazili na zlatonosnou řeku, kterou pojmenovali Dessa a založili na ní težební osadu Sandessa, z níž se později stalo město. Obdobně byla založena i další, například Zambie City, Bokavan, Karibu a Limrry. V této době začalo pomalu upadat křesťanství. Lidé měli dostatek jídla a nacházeli stále nová ložiska drahých kovů, víra v lepší život po smrti nebyla až tak aktuální.

Roku 281 odmítla Sandessa, která byla nyní již téměř samostatným městem, odvést Citadele pravidelný podíl na zisku z těžby. Konzul Toramus Moron přikázal vojensky zasáhnout. Roku 287 byla svedena historicky první bitva na území Uniwestu – bitva na Desse. Sandessa byla poražena, musela zaplatit pokutu a znovu slíbit věrnost kolonii Uniwest.

Válka s deteny (306 – 339)

Po bitvě na Desse nastal v kolonii opět klid. Kolem roku 300 však přišlo několik výrazně suchých let. V důsledku toho deteni (původní nejvyspělejší, i když stále velmi primitivní, obyvatelé planety, pro představu to jsou dravci se vzhledem připomínajícím něco mezi hmyzem a plazem), v té době žijící ve střední části kontinentu, začali putovat do severnějších oblastí. Roky 304 a 305 byly kritické pro ně i pro lidi. Začala se rozšiřovat poušť, což vyhnalo poslední zbytky detenů pryč, a obilí na polích okolo citadely uschlo. Vypukly hladomory a o rok později se k nim ještě přidaly útoky detenů. Ti zprvu lovili zvěř na pastvinách, později se ale začali odvažovat stále blíž k Citadele a napadat lidi. Ještě horší situace byla v Sandesse. Tam deteni zdecimovali téměř čtvrtinu obyvatelstva, než se je podařilo zadržet. Kolem měst a přilehlých polí brzy vyrostly palisády. Dalších třicet let plynulo ve znamení strachu a způsobilo to masový návrat k víře. Roku 339 vybudovali kolem Citadely a okolních farmářských oblastí kamenný val, později známý jako Vnější okruh. To zabránilo Detenům v útoku na Citadelu, takže se začali vracet na jih. Od roku 350 už o nich nejsou žádné další záznamy.

Období vzrůstu zemědělské produkce ( 4. – 6. století)

Populace začala rychle vzrůstat, což nevyhnutelně vedlo ke zintenzivnění zemědělské produkce. Sítě zavlažovacích kanálů navržené v této době se staly vzorem na více než dvě stě let. Velký pokrok zaznamenala také medicína, a to zejména díky mnoha léčivým rostlinám, které se v okolních pralesích nalézaly. Koncem 5. století už bylo na Uniwestu asi 25 milionů obyvatel a průměrná zemědělská produkce na jednoho obyvatele se každých sto let zdvojnásobovala. Začátkem 6. století dosáhla takové úrovně, že už normální obchodní cesty nestačily pro obchod. Při pobřeží vedly značně frekventované námořní cesty. Skutečnost, že města byla velmi roztroušena, vedla k vědeckotechnické revoluci. Roku 479 byla v Citadele založena Koloniální univerzita Uniwestu. V Citadele bylo zvoleno dalších šest konzulů, takže namísto jednoho správce kolonie jich bylo sedm a Citadela se formálně stala hlavním městem kolonie (doteď jím byla taky, ale ne oficiálně).

Objevné plavby (524 – 663)

Roku 524 byl postaven přístav v zálivu Ruby. V té době plantáže patřící k Citadele dosáhly východního pobřeží a výsledkem bylo vybudování již zmíněného předměstí s přístavem. Aglomerace Citadely a farmářského okolí se rozkládala od západního pobřeží až k zálivu, tedy na ploše asi 90 tisíc km². Roku 535 vyplula loď Ruby na objevnou cestu.  Téhož roku našli ostrov, který pojmenovali po své lodi - Ruby Island a založili zde město. V jeho okolí se nacházel velký diamantový důl. Do roku 537 obepluli severní pobřeží Uniwestu a na deltě řeky Lucky River založili město Blackwood. Za deset let vyslali loď se zprávou zpět do Ruby City. Roku 551 do Blackwoodu připlulo pět velkých nákladních lodí. Tři zůstaly a dvě se vydaly dál na východ v domění, že míří zpět do Středozemí, do Říma. Lodě se jmenovaly Hydras a Artic. 21. 7. 552 dopluly obě k pobřeží kontinentu, který pojmenovali po jedné z nich – Artic. Po roce zjistili, že nejsou v Evropě, ale na zcela novém kontinetě. Založili tedy město Greentown. Odtud v pozdějších dobách kolonizovali další oblasti Articu.

Roku 660 v Citadele postavili první loď na parní pohon – Volcano. Byla 182 metrů dlouhá a pohánělo ji osm parních kotlů, měla však pouze jeden lodní šroub. Ta se roku 661 vydala na západ a téhož měsíce připlula k Nantestu. Dva roky hledali při pobřeží, ale nenašli příhodné místo pro založení města. Roku 663 s nepořízenou odpluli zpět. Po celou dobu svého putování nenalezli téměř žádné nerostné suroviny, a tak po návratu do Citadely kapitán křižníku Volcano prohlásil: „Nantest je pustá džungle, kde nenajdete žádné suroviny. Nevidím jediný důvod, proč se tam vracet.“ Tím se dopustil snad největšího omylu v historii Uniwestských objevných plaveb.

Vědeckotechnická revoluce (536 – 908)

Roku 536 byly při hledání nových vzácných kovů v okolí Citadely objeveny velké zásoby černého uhlí. To se brzy začalo využívat ve velkém, zrodil se hutnický průmysl. Roku 606 v Limmry vynalezl Wellers Landor parní stroj. Učenci brzy pochopili jeho význam a roku 671 inženýři Levings, Ramlus a Cesmary navrhli první železnici a rok nato ji úspěšně vyzkuošeli na úseku, který spojoval Limmry se stříbrným dolem necelý kilometr za městem . O pět let později, tedy r. 677, všech sedm konzulů v Citadele schválilo dotaci na stavbu první železnice, která měla propojit Sandessu s hlavním městem. Stavba byla započata roku 679 a dokončena r. 699. Trať záhy ukázala svůj užitek a přispěla k industrializaci dalších měst. Na jaře 703 byl přistavěn druhý směr pravidelné linky se zrychlily. Na úseku Sandessa – Citadela jezdilo tehdy devatenáct (!) souprav. Počátkem roku 788 byla zahájena zcela nová éra dopravy. Tehdy totiž dorazil první vlak z Citadely do Blackwoodu. Od té doby existoval první stálý spoj Citadely a Greentownu. Z Blackwoodu odpolouvaly lodě, které vytvořili jakýsi most na Artic. Věda a technika se nyní rozvíjela závratnou rychlostí. Do konce 8. století byla všechna města Uniwestu spojena stítí dvou-směrných železnic.

Další století bylo ve znamení bleskového pokroku, zejména v oblasti dopravy a medicíny. Byl také vynalezen střelný prach. Roku 836 Carter Lewis Marconni a jeho kolegové objevili ložisko ropy poblíž Greentownu. Brzy se ji naučili zpracovávat. První ropná rafinérie na planetě Gaia byla postavena roku 844 v Greentownu. V letech 880 – 908 držela faktickou moc nad Articem společnost Artic Oleum Corporatis (dále jen AOC). Roku 891 vynalezli inženýři Dietray a Selly motor na naftu, který pojmenovali podle svých jmen – diesellový. V červnu 907 konzulát v Citadele prohlásil kolonii Uniwest za republiku a nejvyší správní moc svěřil do rukou Nejvyšší rady republiky, která se skládala ze šesti kancléřů, Nejvyššího kancléře a Místokancléře. Na Řím se zcela zapomnělo. O rok později Rada nařídila, aby vedení AOC bylo podřízeno konzulátu. AOC reagovala vyhlášením samostat-ného státu. Spojila se s ostatními městy na jihozápadním pobřeží Articu a vytvořila federaci. Od roku 909 se začaly oba státy - Artic Federation i Uniwest - připravovat na válku.

Globální válka (908 – 1122)

Soupeři tušili, že rozhodující bitva se bude odehrávat na moři, začali proto budovat válečnou flotilu. Uniwest měl silnější průmyslové zázemí a větší prostředky, na straně Artic Federation však stál fakt, že jediné naleziště ropy bylo poblíž Greentownu. Artic si tedy vybudoval rychlé, snadno ovladatelné námořnictvo s křiž-níky využívajícími diesellové motory, zatímco Uniwest postavil početnější a težce obrněnou flotilu, avšak mnohem neohrabanější, protože byla odkázána jen na páru. To také pomohlo artickému námořnictvu odrazit útok a deset let úspěšně bránit své výsostné vody.

Koncem dvacátých let 10. století však byla existence AF vážně ohrožena – zásoby ropy pomalu ale jistě docházely. Situaci ještě více zhoršil fakt, že vědci Uniwestu pronikli do tajů elektřiny a sluneční světlo, kterého je na kontinentě dostatek po celý rok, začali využívat k její výrobě. Bylo jen otázkou času, kdy vyvinou baterie s dostatečnou kapacitou pro napájení lodí. Naštěstí artičtí vědci také nezaháleli a roku 933 objevili bakterii, která produkuje plyn, jenž se dá využít jako náhrada za naftu. Plyn byl nazván Metanotoxinum. Do roku 960 byla celá federální flotila připravena využívat MT palivo. Válka opět uvízla na mrtvém bodě. Několikrát bylo sjednáno příměří a vzápětí bylo jednou či druhou stranou porušeno.

Na začátku 11. století začaly obě mocnosti zakládat města po celé planetě. Námořnictvo Uniwestu mělo pod kontrolou vody na sever od kontinentu, Artic Federation měla díky Abousiu pod kontrolou téměř celou jižní část. Na rovníku se armády poprvé setkaly. Na vodě se sice dál odehrávaly vojenské střety, ale hlavní boje probíhaly na východním pobřeží Nantestu, kde se hluboko pod zemí dodnes nalézají bohatá ložiska železných a jiných rud. První velké pozemní bitvy byly vedeny právě kvůli nim. Později se do války zapojil i domorodý odboj.

Potřeba pozemní dopravy nezávislé na trati si vyžádala rychlý rozvoj automobilového průmyslu a koncem století také nástup letecké dopravy. Do konce války se díky nepřetržitým bojům dostala medicína, doprava, komunikace a zbrojní technologie na neuvěřitelnou úroveň.

Počátkem dvanáctého století si obě vlády začaly uvědomovat, že válka nic neřeší. Otázka správy Articu už také díky pokroku v technice nebyla tolik aktuální. Proto spolu od roku 1109 začaly jednat o míru. V létě 1118 bylo v New Wožumbuře uzavřeno příměří. O čtyři roky později, tedy roku 1122 byla válka definitivně ukončena. Mírové podmínky byly následující:

1. Domorodý odboj založí království, které bude nezávislé jak na Uniwestu, tak na Articu a bude spravovat celý kontinent Nantest.

2. Uniwest se vzdá všech ostrovů ve výsostných vodách Artic Federation.

3. Artic Federation se vzdá Abousia. Na území Abousia nikdy žádný stát nevznese nárok.

Poválečné období (po roce 1122)

Místokrál Nantestu byl pověřen, aby na Abousiu vytvořil svobodnou vládu, což se mu sice podařilo, brzy po jeho odchodu však padla. Od té doby je zde úplná anarchie. Městům vládnou gangy a korporace, jediné právo, které zde platí, je právo silnějšího. Nepsanou dohodou je jedině zákaz otroctví.

Nantestu chybí celistvá komunikační síť a většina měst nemá průmyslové zázemí. Vládne zde proto chudoba a 68% obyvatelstva pracuje v zemědělství. Také je zde mnoho drogových kartelů. Odbytiště mají hlavně na Abousiu, velké dodávky ale putují také do Uniwestu. Do Articu se drogy vyvážejí z Abousia. Královská vláda je proti překupníkům téměř bezmocná.

Ekonomická i politická situace AF a Uniwestu se celkem stabilizovala, avšak mezinárodní obchod se rozvíjí pomalu. Do začátku prvního období byl0 v každém městě s alespoň 1 milionem obyvatel letiště.

Rokem 1122 končí globální válka a následuje poválečné období. Po několika desítkách let nastává první období, které je technickou i politickou úrovní srovnatelné s 90. lety 20. století na Zemi. V tomto okamžiku začíná hra.

Designed by WoiTa, 2003-2013